Nadané dítě

Co máme dělat, když máme doma nadané dítě?

Co to znamená nadání a mimořádné nadání

Nadání je nejčastěji definováno jako soubor schopností, které umožňují člověku dosahovat výkonů nad rámec běžného průměru populace. Uvádí se, že takových jedinců je v populaci 3 – 10% (někde až 20%). Mimořádné nadání se může objevit v mnoha oblastech, např. v oblasti rozumových schopností, ale také v tvořivosti, hudbě, tanci nebo sportu.

Vzdělávání nadaných dětí, žáků a studentů je legislativně zakotveno:

• Zákonem č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), v platném znění,bv6 §16 – 19;
• Vyhláškou č. 27/2016 Sb. o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, v platném znění (dále též jen Vyhláška 27) – vzdělávání nadaných se věnuje zejména část čtvrtá.

Za mimořádně nadaného žáka se pro účely této vyhlášky považuje především žák, jehož rozložení schopností dosahuje mimořádné úrovně při vysoké tvořivosti v celém okruhu činností nebo v jednotlivých oblastech rozumových schopností, v pohybových, manuálních, uměleckých nebo sociálních dovednostech. Zjišťování mimořádného nadání včetně vzdělávacích potřeb žáka provádí školské poradenské zařízení ve spolupráci se školou, která žáka vzdělává.

V případech mimořádného nadání v jiné oblasti než intelektové (obvykle zejména sportovní a umělecká) se školské poradenské zařízení opírá a odborný posudek experta (sportovního trenéra, pedagoga umělecké školy, apod.)9 a navazuje vyšetřením dalších oblastí osobnosti nadaného, které mohou mít vliv na průběh jeho vzdělávání – např. jsou důležité pro zvážení vhodnosti, resp. vypracování IVP.

Máme doma mimořádně nadané dítě? Jak toto rozpoznat?

Jedním z prvních signálů kognitivního nadání u dětí bývá brzké čtení a počítání. U některých nadaných bývá časný vývoj řeči, tyto děti rychle a dobře mluví, mají širokou slovní zásobu odpovídající dětem staršího věku. Jiné mimořádně nadané děti jsou však introverti, kteří toho moc nenamluví. I proto se někdy stává, že paní učitelky v mateřské škole doporučují odklad školní docházky proto, že dítko nekomunikuje, málo se projevuje a spousta věcí ho nebaví, vlastně se jeví, jako školsky nezralé. V první třídě se z tichého dítka může stát rušitel, který ruší proto, že vyžaduje jinou činnost, než mají prvňáčci, protože tato látka je pro ně nedostačující.

Projevy nadaného dítěte:

• spontánní čtení před vstupem do školy, čte rychle a hodně
• vyhledává v encyklopediích, slovnících
• přátelí se se staršími dětmi, rádi diskutuje s dospělými, klade často originální a různorodé otázky netypické pro jeho věk
• stále klade otázky“ Proč?“, ptá se na příčiny, důvody
• nudí se při rutinních činnostech, odmítá příliš jednoduché činnosti
• vnímá citlivě nespravedlnost
• má smysl pro humor
• má bohatou slovní zásobu
• zajímá se o oblast vesmíru, vzniku světa, dějiny, prehistorii

Mýty a předsudky o nadaných dětech:

Některé předsudky ve společnosti mohou být i zdrojem pocitu nepochopení těchto dětí. Uvádíme výčet jen některých:

• všechny nadané děti jsou automaticky úspěšné a šťastné,
• je nadané, protože všechno umí a všechno mu jde,
• všechny nadané děti jsou si podobné,
• dítěti ve škole nejde matematika, tudíž nemůže být nadané,
• nadané dítě se výborně učí, je studijní typ,
• nadané dítě se samo rozvine a není potřeba mu poskytovat žádnou pomoc,
• je chytřejší než ostatní dětí, rádi se učí a rádi chodí do školy, jsou úspěšní v praktickém životě,
• IQ testy poskytují stoprocentní potvrzení nadání a vysoké inteligence.

Diagnostika nadání a mimořádného nadání

Co nejčastěji přivádí rodiče k psychologickému vyšetření:

• rodina, školka nebo škola si všimne projevů nadání a žádá o identifikaci a doporučení
• na doporučení klinického psychologa, školního psychologa, Menzy nebo jiného sdružení, kteří provedli depistáž ve školce, škole
• žádost kvůli předčasnému nástupu do školy
• nudí se ve školce, ve škole
• má výchovné nebo vztahové obtíže v kolektivu
• má výukové obtíže

Jak probíhá vyšetření v PPP

Diagnostika mimořádného nadání u dítěte má komplexní charakter, jelikož cílem výchovy a vzdělávání nadaného není pouze podporovat rozvoj a další uplatnění nadání, nýbrž napomáhat harmonizaci vývoje celé osobnosti nadaného. Zahrnuje jak pedagogickou diagnostiku učitelů, která se zabývá výkony a chováním dítěte v edukační situaci, tak komplexní diagnostiku realizovanou na poradně, kde s dítětem pracuje psycholog a speciální pedagog. Učitel při pozorování a následné pedagogické diagnostice využívá principu dynamické diagnostiky a jedinečných diagnostických příležitostí souvisejících s tím, že má možnost pracovat s žákem průběžně a dlouhodobě. Psycholog a speciální pedagog spolupracují při diagnostice a následné péči o nadané dítě jak mezi sebou, tak také s rodinou a školou.

Komplexní diagnostika mimořádného intelektového nadání realizována na poradně zpravidla zahrnuje tyto oblasti:

• Počáteční etapou je vždy diagnostika celkové intelektové úrovně a profilu jedince. Sleduje se rovněž jeho tvořivost a osobnost.
• Dále jeho součástí je i vyhodnocení sociální a komunikační dovednosti, matematických schopnosti a dovednosti. 
• Rovněž se sleduje úroveň rozvoje dílčích kognitivních funkcí (percepce sluchová a zraková), pozornost a paměť, lateralita a grafomotorika.
• Speciální pedagog následně zjišťuje i úroveň čtení a psaní a dalších školních znalostí a dovedností.
• Rovněž je sledován i učební styl a využívané učební strategie, pracovní charakteristiky a volní vlastnosti (včetně seberegulace a sebeřízení ve vztahu k učení).
• Velmi důležitým prvkem v celkovém posouzení nadaní dítěte jsou i jeho mimořádné výkony a produkty v oblasti školní a mimoškolní (např. na základě portfolia) jakožto konkrétní projevy nadání.

Striktně vzato se tak jedná o diagnostiku intelektového nadání ve všech složkách (v rozumových schopnostech, tvořivosti a motivaci) a jeho projevů v oblasti školní a mimoškolní.

Následně na základě závěrů diagnostického procesu, který zahrnuje i úvodní a závěrečný pohovor se zákonnými zástupci, hledáme společně nejoptimálnější nastavení doporučení a případných podpůrných opatření a to rovněž ve spolupráci se školou a s ohledem na celkový přínos v procesu rozvoje nadání a osobnosti nadaného dítěte.

Mám zájem o vyšetření rozumových schopností svého dítěte.

Chci si tyto informace vytisknout.

Zdroje:

• Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), v platném znění
• Vyhláška č. 27/2016 Sb. o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, v platném znění

Vhodné materiály k procvičování

Celkový rozvoj:

• ADÁMKOVÁ, Petra a kol. Koumák pro druháky: rozšiřující pracovní sešit pro všechny druháky, kteří chtějí vědět a přemýšlet ještě víc… Vydání 1. Brno: Didaktis, 2016, ISBN 978‐80‐7358‐259‐ 3
• ADÁMKOVÁ, Petra a kol. Koumák pro třeťáky: rozšiřující pracovní sešit pro všechny třeťáky, kteří chtějí víc vědět a přemýšlet ještě víc… Vydání 1. Brno: Didaktis, 2017, ISBN 978‐80‐7358‐260‐ 9
• BRLICOVÁ, Věra a kol. Koumák pro čtvrťáky: rozšiřující pracovní sešit pro všechny čtvrťáky, kteří chtějí víc vědět a přemýšlet ještě víc…. Vydání 1. Brno: Didaktis, 2018, ISBN 978‐80‐7358‐288‐ 3
• REZKOVÁ, Vlasta a TUMPACHOVÁ, Lucie. Rozvoj inteligence: soubor pracovních listů pro nadané děti. Praha: Pražská pedagogicko‐psychologická poradna, 2009.

Matematika a logika:

• BUDÍNOVÁ, Irena et al. Úlohy z matematiky pro bystré a nadané děti prvního stupně ZŠ, jejich učitele a rodiče: škály pro identifikaci nadání, zkušenosti s nadanými žáky. 1. vydání. Brno: Edika, 2016. 96 stran. ISBN 978‐80‐266‐1012‐0
• KASLOVÁ, Michaela, FIALOVÁ, Dana a ČÍŽKOVÁ, Romana. Sbírka úloh z matematiky pro 2. a 3. ročník základní školy. 1. vyd. Praha: SPN ‐ pedagogické nakladatelství, 2001
• KASLOVÁ, Michaela et al. Sbírka úloh z matematiky pro 4. a 5. ročník základní školy. 1. vyd. Praha: SPN ‐  pedagogické nakladatelství, 2002
• KASLOVÁ, Michaela a MALÁ, Romana. Procvičujeme si… matematika ve 3. ročníku ZŠ: geometrie a slovní úlohy. 1. vyd. Praha: SPN ‐ pedagogické nakladatelství, 2004. 40 s. ISBN 80‐7235‐278‐4
• ŠAROUNOVÁ, Alena. Magické čtverce a další číselná schémata: alfabetník 2. 1. vyd. Praha: Prometheus, 2005

Myšlení a řeč/jazyk:

• BROŽOVÁ, Pavla a BROŽ, František. Hrátky s češtinou a literaturou pro 1. stupeň ZŠ: křížovky, osmisměrky, spojovačky a jiné rébusy. 1. vydání. V Brně: Edika, 2016
• POSPÍŠILOVÁ, Zuzana. Hádanky a hříčky nejen se slovíčky: hádanky, počítání, veselé malování, hříčky se slovíčky. Vyd. 3. Praha: Portál, 2015
• SCHNEIDEROVÁ, Eva. Jazykové hry a hříčky. Vyd. 1. Praha: Portál, 2010.
• SLABÝ, Zdeněk Karel. Nedokončené pohádky. Vyd. 3. Praha: Portál, 2013.
• ŠUP, Rudolf. Učíme se číst s porozuměním: pro žáky 2. až 5. ročníku základní a obecné školy: žákovská učební pomůcka určená k rozvíjení čtení s porozuměním a zjišťování jeho úrovně. Praha: Rudolf Šup, ©2001
• WEINBERGER, Jiří. Učíme děti myslet a mluvit, aneb, Ví to každá kapka. 1. vydání. Brno: Edika, 2016.
• VODIČKA, Jan et al. Škola deskovou hrou: matematika a logika. 1. vydání. Praha: Česká pedagogická komora, 2016.